Kompletní sada "Panovnice Alžběta"

Panovnice Alžběta, císařovna Rakouska, přezdívaná také "Sissi", byla povážována ve své době za jednu z nejkrásnějších žen.

Alžběta Rakouská, rozená Alžběta Amálie Evženie von Wittelsbach, vévodkyně bavorská (* 24. prosince 1837 v Mnichově, Bavorské království; † 10. září 1898 v Ženevě, Švýcarsko), byla princezna z vévodské vedlejší linie Falc-Zweibrücken-Birkenfeld-Gelnhausen z rodu Wittelsbachů, od roku 1854 císařovna rakouská až do sňatku se svým bratrancem Františkem Josefem I. a od roku 1867 apoštolská královna uherská. Sourozenci jí říkali Sisi, od filmu Ernsta Marischky se jí říká také Sissi.

V 16 letech se provdala za 23 letého císaře Františka Josefa a stala se nejmilovanější a nejkrásnější císařovnou v historii Rakouska. Díky svatběs císařem Františkem Josefem byla také nejvlivnější ženou celé Evropy. Uvnitř ale byla neklidná a neúnavná až do své smrti.

Dne 10. září 1898 opustila císařovna kolem půl druhé odpoledne hotel Beau-Rivage v Ženevě, aby se připojila k parníku Genčve, na kterém měla v úmyslu pokračovat v cestě do Caux. Když se procházela po promenádě u jezera Quai Mont Blanc v doprovodu své dvorní dámy Irmy Sztárayové, vrhl se na ni italský anarchista Luigi Lucheni a zabodl jí do srdce špičatý pilník. Vpich bodné čepele byl tak malý, že si ho císařovna nevšimla a myslela si, že ji útočník pouzeudeřil. Znovu vstala, poděkovala všem kolemjdoucím, kteří přispěchali na pomoc, a povídala si s Irmou Sztárayovou o incidentu. Elisabeth pokračovala v chůzi ještě deset minut. Krátce poté, co parník odplul, se zhroutila. Její poslední slova prý zněla: Ale co se mi stalo? Loď se vrátila na přistávací plochu a císařovna byla na provizorních nosítkách přenesena do hotelu. Všechny pokusy o resuscitacibyly marné. Poslední pomazání jí v hotelu udělil kněz. V úmrtním listu je uvedeno, že Elisabeth zemřela ve 14:40. Bylo jí 60 let.

Podle vlastní výpovědi při výslechu chtěl Lucheni původně zavraždit prince Filipa Orleánského. Protože však narychlo změnil své cestovní plány a do Ženevy nedorazil, vybral si Lucheni za svou oběď Alžbětu poté, co se dozvěděl o její přítomnosti v Ženevě.Lucheni byl za vraždu odsouzen na doživotí. Dne 19. října 1910 byl nalezen oběšený v temné cele.